Péče o stromy začíná již projekční přípravou.
Výběr správného taxonu je ovlivňován mnoha faktory:
kompozičními, stanovištními, historickými, ekonomickými, velikostními, sponem výsadeb.
Je důležité myslet na dospělou velikost stromů, dbát na dostatečný prostor pro stromy - ten ovlivní odumírání větví z důvodu přistínění a zmenší nutnost řezu stromů. Dalším důležitým faktorem je výběr kvalitního výsadbového materiálu. Hodnotíme nejen tvar koruny a kmene, ale i kvalitu či poškození kořenového systému, poranění a zaschlost kořenů, rozlámání kosterních větví atp.
Výsadbový řez pomáhá redukcí koruny stromu překlenout ztrátu části kořenového systému při dobývání stromu ve školce, upravuje poměr mezi kořeny a korunou, omezuje transpiraci dřeviny a zároveň je řezem výchovným.
Výsadba stromu do správné úrovně terénu, do připravené výsadbové jámy při správně zhodnocených půdních podmínkách, dostatečné zálivce, kvalitním ukotvení a následné péči, Je velkou a důležitou částí naší práce, kterou provádíme v soukromé i veřejné zeleni nanejvýše zodpovědně. Kvalita provedení určuje kvalitu a délku života každého stromu. Řez stromů je jednou z důležitých činností péče o stromy.
Zde jsou nejdůležitější a nejčastější tyto řezy stromů:
Výchovný řez
provádíme v prvních 10-15 letech po výsadbě na trvalé stanoviště. Tento řez je nutné v prvních letech po výsadbě opakovat jednou za 2-3 roky. Cílem výchovného řezu je vytvoření charakteristického tvaru koruny a zároveň vyhovění funkčním požadavkům stanoviště (podjezdná či podchodná výška stromu). Odstraňujeme či zakracujeme nejen mechanicky poškozené větve, ale i křížící se větve, tlaková a kodominantní větvení. Je dobré si uvědomit, že období výchovného řezu je čas, kdy se utváří tvar stromu s jeho kosterním větvením na celý život. To co zvládneme v období výchovného řezu ruční pilkou a zahradnickými nůžkami za „pár korun", se o dvacet let později řeší pomocí motorových pil a lanových technik za ceny mnohem vyšší a mnohdy řezy, které se v zájmu bezpečnosti musí na zanedbaném stromu provést, poškodí charakter stromu trvale.Tento řez provádíme nejlépe v předjaří, dokud nám olistění nebrání vidět architekturu koruny a typ větvení.
Zdravotní řez
provádíme u stromů, které překonaly období intenzivního růstu. Zaměřujeme se na udržení co nejlepšího zdravotního stavu a vitality. Odstraňujeme či zakracujeme polámané a odumírající větve, větve se sníženou vitalitou, části napadené chorobami, křížící se větve a výmladky na podnožích. Při tomto řezu kontrolujeme případně upravujeme podjezdnou či podchodnou výšku. Při hodnocení zdravotního stavu konkrétního stromu nesmíme zapomínat na příčiny, které mohou zdravotní stav stromu zhoršit. Mimo mechanická poškození stromu způsobená např. vandalismem, mohou být příčiny kupříkladu v příliš zhutnělém půdním profilu, malém prostoru pro růst kořenového systému stromu zapřičiněném stavbou atp. Jak vyřešit tyto problémy budeme řešit v části...
Tento řez provádíme v předjaří či první polovině vegetace popř. v období vegetace.
Bezpečnostní řez
při tomto řezu odstraňujeme větve, části větví nebo části stromu, které bezprostředně ohrožují provozní bezpečnost. Nejde nám v prvé řadě o strom, ale o zabránění způsobení újmy na zdraví osob či majetku. Z těchto důvodů tento řez provádíme celoročně bez ohledu na počasí či roční období.
Redukční řez
tímto řezem více či méně redukujeme korunu stromu. Příčiny, které k tomuto řezu vedou mohou být různé. Může to být blízkost elektrického vedení, střechy či stěny domu, přílišné zastínění části stromu a tím vytvořené asymetrické koruny. Tento řez musí být prováděn citlivě, častokrát je nutné rozložit jeho provádění do více etap. Provádíme jej v předjaří, v případě dobré vitality v období vegetace.
Tvarovací řezy
tyto řezy, jejichž cílem je vytvoření nepřirozeného tvaru stromu, začínají hned po vysazení na trvalé stanoviště a trvají po celou dobu života stromu. Je třeba je každoročně opakovat. Je důležité vybírat stromy, které dobře snášejí řez a mají dobrou korunovou výmladnost.
Nejčastěji používaným tvarovacím řezem je řez na hlavu. Zkrátíme korunu nad kosterním větvením, a sekundární výhony, které se vytvoří ze spících či adventivních pupenů, utvoří novou hmotu koruny. Každoročním zkracováním a odstraňováním sekundárních výhonů se vytvoří ztlustlá hlava na konci původních kosterních větví.
Kácení (likvidační řez)
nevratný a definitivní řez, kterým zejm. z důvodů bezpečnostních, kompozičních a zdravotních, odstraníme strom ze stanoviště, tzn. oddělíme stojící strom od jeho kořenového systému. Kácení celého stromu je možné ze země pokud padající strom neohrozí bezpečnost lidí, majetek, ani okolní stromy. V případě, že toto nelze zaručit, je vhodné použít některou z metod postupného kácení. Postupné kácení stromolezeckou technikou spočívá ve výstupu stromolezce pomocí stupaček a lan do koruny stromu, kde podle potřeby odřezává části větví a kmene stromu, které dle možností, jsou buď shazovány dolů nebo spouštěny pomocí lan a kladek.
Dalším způsobem postupného kácení je pomocí manipulačních plošin, kdy se dostáváme k větvím a kmenu stromu přibližováním ramene zvedací plošiny. Natočením ramene plošiny můžeme odříznutou část větve či kmene odhodit na bezpečné místo pod námi. Ne vždy máme ale možnost využití plošin, např. v průjezdech do dvorů, vnitrobloků, na hřbitovech může velkou vahou plošiny dojít k poškození dlažby, trávníku nebo může dojít k nadměrnému zhutnění kořenové zóny stromu.
